Věnováno bratrům Mašínům, Milanu Paumerovi, rodině pana Rambouska a mému nejstaršímu bratrovi,
kterého jsem nikdy nepoznala. Jmenoval se Jan, a zahynul pod koly vlečného vozu v roce 1948 ve věku
tři a půl let. Nikdy mi nikdo nevysvětlil, proč jsme ho téměř patnáct let nemohlí pohřbít. Dokonce i na
náhrobní desce má dnes datum narození i úmrtí posunuté o čtyři roky nazpět ...

Vzpomínám na tebe 2017 (4)

16. června 2017 v 5:14 | Jiřina Korčáková |  Návraty (ke starým článkům)
A máme tu rok 2017, červen. Výročí Tvé smrti. Můj milý bratříčku, Tvůj pokoj už neexistuje, náš byt už nám nepatří, tak tedy imaginárně virtuálně zapaluji v Tvém pokoji svíčku a děkuji Ti za krásné verše o lásce - Tvé vlastní, i ty přeložené, ty, jejichž sbírka měla vyjít, ale nikdy nevyšla, protože jsi odmítl zradit a zapřít svého spoluautora.

Tvůj popel odpočívá v Týnčanech pod jasmínem obklopen překrásnou přírodou. Zinečka ti Tvůj hrob moc krásně vyzdobila všude zeleň a květiny. I love You.

Bože ochraňuj mého bratra tam nahoře, vím, že je u Tebe, ač hříšník a třeba i hříšník převeliký, neopouštěj jej. Ač jsme se všichni tolik snažili, mnoho lásky v životě nepoznal, a přece podívej, jak krásně o ní psal.


 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama