Věnováno bratrům Mašínům, Milanu Paumerovi, rodině pana Rambouska a mému nejstaršímu bratrovi,
kterého jsem nikdy nepoznala. Jmenoval se Jan, a zahynul pod koly vlečného vozu v roce 1948 ve věku
tři a půl let. Nikdy mi nikdo nevysvětlil, proč jsme ho téměř patnáct let nemohlí pohřbít. Dokonce i na
náhrobní desce má dnes datum narození i úmrtí posunuté o čtyři roky nazpět ...

Květen 2011

PROČ TADY NENÍ TMA ...

28. května 2011 v 13:17 | Jiřina Korčáková |  Za sklem

MŮJ DĚDEČEK ...

25. května 2011 v 8:24 | Jiřina Korčáková |  Za sklem

A ZRADA JDE A JDE ...

23. května 2011 v 10:20 | Jiřina Korčáková |  Za sklem

BABIČKO ...

22. května 2011 v 0:28 | Jiřina Korčáková |  Za sklem


PROVAZ

22. května 2011 v 0:20 | Jiřina Korčáková |  Za sklem



PLOD ZRAJE

20. května 2011 v 23:59 | Jiřina Korčáková |  Za sklem


PŘIŠLA JSEM DOMŮ ... LEŽEL TAM ...

18. května 2011 v 7:41 | Jiřina Korčáková |  Za sklem


NECHCI MORFIUM ...

13. května 2011 v 14:29 | Jiřina Korčáková |  Za sklem


OKNO JE NEPRODYŠNĚ UZAVŘENÉ ...

9. května 2011 v 20:45 | Jiřina Korčáková |  Za sklem

Vlak jede ... Jede vlak (Dolary Marky)

4. května 2011 v 20:27 | Jiřina Korčáková |  Za sklem